Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rezidenční suburbanizace v okrese Kladno: proměna sociálního prostředí
Slavíček, Martin ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Od druhé poloviny 90. let 20. století dochází v Česku k procesu rezidenční suburbanizace, v rámci kterého se obyvatelé stěhují z měst do obcí nacházejících se v jejich zázemí. Obecným cílem práce je zhodnotit sociální prostředí v okrese Kladno, které se proměňuje právě v důsledku procesu rezidenční suburbanizace. V rámci obecného cíle si práce stanovuje tři dílčí cíle: Charakterizovat proces rezidenční suburbanizace v okrese Kladno, zhodnotit proměny sociálně prostorové struktury okresu Kladno s hlavním zaměřením na suburbánní obce, a zhodnotit sociální prostředí ve vybrané suburbánní obci okresu Kladno. V práci jsou použity kvantitativní metody. K naplnění prvního a druhého dílčího cíle je použita analýza statistických dat z Českého statistického úřadu. K naplnění třetího dílčího cíle je použito dotazníkové šetření, pomocí kterého je zjišťováno, jaké mají respondenti vzájemné vztahy s původními a novými obyvateli, a jak se zapojují do společenského a politického života v Buštěhradu. Práce vychází z konceptů sociálního prostředí a community question. Klíčová slova: rezidenční suburbanizace, sociálně prostorová struktura, sociální struktura, sociální klima, sociální prostředí, okres Kladno, Buštěhrad
Vývoj vzdělanostní struktury mikroregionu České Budějovice
Hovorková, Kateřina ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Kubeš, Jan (oponent)
Sociálně prostorová diferenciace je přirozený jev pozorovatelný téměř ve všech měřítkách. Avšak příčiny a důsledky tohoto jevu mohou být v různých územích či dobách odlišné. V Česku se od roku 1989 setkáváme s rostoucí příjmovou diferenciací, nezaměstnaností či různými sociálními problémy, které se promítají do sociálního prostředí obcí či měst i do rozhodování zastupitelstev těchto samosprávných celků. Cílem práce je poznat sociální (vzdělanostní) prostorovou direrenciaci na několika řádovostních úrovních. Hlavní část práce klade důraz na poznání vývoje sociální diferenciace na lokální úrovni v rámci mikroregionu České Budějovice od roku 1989 do současnosti pomocí hodnocení vzdělání obyvatel a identifikuje území s pozitivní a negativním vývojem. Vzdělání považuji za ukazatel socioekonomického statusu, lidského kapitálu či relativního příjmu člověka. Záměrem práce je identifikovat lokality s vyšší koncentrací osob s vyšším a nízkým sociálním statusem a rovněž najít hlavní faktory a mechanismy, které tyto prostorové vzorce vytvářejí. Diplomová práce je založená na zpracování výsledků Sčítání lidu, domů a bytů. Předkládaná práce nabízí základní mapové podklady vývoje prostorových vzorců obyvatel s nízkým a vyšším sociálním statusem, jak se proměňovaly od devadesátých let do současnosti a rovněž...
Kontrasty různých sociálních světů v pražských Holešovicích
Sýkora, Jan ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Jíchová, Jana (oponent)
Holešovice jsou součástí vnitřního města Prahy, které v současnosti představuje jednu z fyzicky i sociálně nejvýrazněji se proměňujících lokalit metropole. Změny sociálně prostorové struktury však často vedou k vyšší společenské polarizaci a zvýraznění sociálních nerovností. Tato práce se zabývá kontrasty mezi odlišnými sociálními světy v Holešovicích. Nejprve je sledován dlouhodobý vývoj sociálně prostorové struktury čtvrti prostřednictvím analýzy kvantitativních statistických dat. Následuje identifikace rezidenčních lokalit odlišných sociálních skupin na mikroúrovni statistických obvodů dolních Holešovic. Na závěr jsou v dolních Holešovicích formou terénního šetření zkoumány sociální kontrasty, denní rytmus a mezilidské interakce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.